Události poslední dní

20. května 2010 v 18:42 | Eluvies |  Den po dni
Předem se omlouvám za chyby. Psát se sádrou mi moc nejde...

Mohli jste si všimnout, že poslední dva dny jsem  nepsala nic do deníku, pouze zveřejňovala fotky k Projektu 365. Přitom se stalo tolik věcí, o kterých bych chtěla napsat, ale nějak se k tomu nemůžu dostat. Proto teď události posledních tří dnů shrnu do jednoho článku.

Úterý 18. 5. 2010
Ve škole bylo vše ok, jenom to trochu kazily dvě hodiny matiky, které jsme dostali kvůli probíhajícím maturitám.

Jak jste si možná všimli, začala jsem psát povídku. Ano, ani já jsem neodolala a donutila se něco sesmolit. Bude na části, které se pokusím zveřejňovat co nejčastěji. Jak jsem psala již v první části, k příběhu z povídky mám jistý vztah a dlouho jsem uvažovala nad tím, jestli to vůbec začít psát. Nakonec jsem se rozhodla, že ano.

Dnes se mi zdál velmi zvláštní sen. Teda zvláštní pro mě, jinak je možná docela běžný. V tom snu ze mě byla mamina :D. Držela jsem v náručí malý mimčo, starala se o něj a tak. V tom snu jsem vypadala stejně, jako teď (jenom pro informaci: za týden mi bude patnáct), proto mě ten sen docela překvapil. I když na jednu stranu to chápu- po čtení článků od Lilithen se není čemu divit :D. Každopádně to bylo dobré zpestření- většinou mě ve snech někdo vraždí, honí či sleduje :D.

Středa 19. 5. 2010
Škola probíhala opět normálně. Bohužel jsme měli opět dvě hodiny matiky (jak originální, již tři dny za sebou).

eluvies.blog.cz
Po škole se toho však stalo víc. Přišla jsem domů, s obědem zasedla k televizi a pustila si Zoufalé manželky. Zazvonil zvonek. Dorazila očekávaná PPLka s několika věcmi, objednanými z netu. Mazala jsem nahoru do pokoje pro peníze. S tisícovkou (drobnější jsem neměla)jsem vylítla z pokoje. Přestavujeme, tudíž v chodbě bylo zatím jen několik nepřišroubovaných desek, s nichž poslední krátký kus často vypadával. Jak jsem šla, tak se mi opět podařilo prkno vysunout, ale tentokrát jsem dolů letěla i já. Naštěstí se mi podařilo chytnout se zábradlí. Ovšem nějak pitomě. Vyzvedla jsem si dole balíček a šla do kuchyně, kde jsem dokoukala Zoufalky. Během nich jsem pomalu přestávala hýbat s malíčkem na levé ruce- zkrátka to kvůli bolesti nešlo. Tak jsem vyrazila do nemocnice na rentgen. Tam mi oznámili, že mám zlomenou nějakou malou kůstku v malíčku (až pod kloubem, co je nejblíž dlani)a že vyfasuju sádru. Paráda, příští týden jedu na školu v přírodě. Tak jsem dostala dlahu a vyrazila domů. V pátek si půjdu pro sádru. Sakra, já jsem ale tele :/. A bolí mě ruka....

Čtvrtek 20. 5. 2010
Škola opět v pohodě, pro změnu jenom jedna hodina matiky. Se sádrou na ruce se opravdu parádně rýsuje :D. Po příchodu domů jsem si šla lehnout. Pobolívá mě ruka, tak jsem to zkoušela zapsat. Nepamatuju si, že by mě bolela ruka, když jsem měla naposled sádru- před čtyřmi lety.

Abych nezapomněla. Poslední dny mám nějakou divnou náladu. Podezřele hodně si uvědomuji, že mi něco, resp. někdo, chybí. Někdo, o koho se můžu opřít při sledování filmu, kdo nebude nechápavě kroutit hlavou, jakmile si pustím nějakou písničku...

No nic, za chvíli mám tancování. *Eluvies si bere věci a padá ven, doufajíc, že cestou potká nějakýho dlouhovlasýho metloše (či někoho s podobným hudebním stylem, jako má ona) :D. Ale samozřejmě musí mít hlavně mozek a dobrou povahu...ale pro dlouhý vlasy má slabost :D...prosím prašťte jí někdo!*

Aghrrr. S tou zas**nou sádrou si nezvládnu zavázat steelky (teda pokud tím nechci strávit půl hodiny)...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama