Duben 2011

Kachny (a kačer)

23. dubna 2011 v 15:17 | Eluvies |  Zvířata
Další část fotek z výletu na kolech. Pokaždé míjíme jeden rybníček, na kterém bývají kachny. Letos jsem si s sebou konečně nezapomněla víz foťák.



Ovce

22. dubna 2011 v 16:14 | Eluvies |  Zvířata
Před pár dny jsme s našima jeli na výlet na kolech. Cestou jsme míjeli stádečko ovcí...



Pampeliška

21. dubna 2011 v 18:23 | Eluvies |  Rostliny
Nedávno jsem se vydala do Dajchmana, jestli tam náhodou nenajdu mé vysněné boty :D. To se bohužel nestalo, ale cestou jsem si alespoň něco vyfotila. A tato pampeliška se mi zalíbila natolik, že ji musím dát do samotného článku.



Všechno nejlepší!

18. dubna 2011 v 20:06 | Eluvies |  Den po dni
Můj drahý, milovaný, krásný a hýčkaný blogu,

přeji Ti všechno nejlepší ke tvým prvním narozeninám. Hodně nových článků, milých komentářů, málo reklam, ať se dožiješ mnoha let a nemáš línou autorku.
Nechce se mi věřit, že je to již rok, co Tě mám. Uteklo to jako voda. Poslední dobou jsme sice nevydávali tolik článků, to však neznamená, že Tě nemám ráda.
Za ten rok jsi nastřádal 311 článků, což je číslo, za které se podle mě vůbec nemusíš stydět.
Dáreček jsem pro Tebe měla přichystaný, bohužel se proti mě admin blogu spikl a rozhodl se, že nepůjde měnit vzhled. Takže, dárek dostaneš, až to bude opět fungovat. Do té doby se můžeš pouze těšit. Prozradím Ti, že to není můj jednoduchý vzhled, ale vzhled, který vytvořil někdo jiný. Neboj, nebudu Tě nutit ho nosit, pokus se Ti nebude líbit. Stačí říct a vrátím Ti tvůj starý kabátek.

Snad budeš stále takový, jaký jsi teď, autorský a můj.
Tvá Eluvies

Předsudky

17. dubna 2011 v 14:45 | Eluvies |  Přemýšlím...
Před několika dny jsem šla z výtvarky, když jsem si všimla třech cikánů naproti. Ve chvíli, kdy kolem mne procházeli, jeden z nich prohlásil: "Ty vole, ona je celá černá."
Samozřejmě, že jsem ve chvíli, kdy byli dostatečně daleko, vyprskla smíchy, ale stejně mě donutilo se nad tím zamyslet.
Takhle to totiž bere hodně lidí. Když kolem nich projde někdo, kdo neodpovídá jejich představě "ideálního nevyčuhujícího člověka," mají problém.
Vidím to sama, když jdu po ulici. Celá v černém, na nohách glády. Lidé se otáčejí, šuškají si mezi s sebou, kroutí nevěřícně hlavou... A proč? Protože mají v hlavě ten hnusný předsudek o tom, že když je člověk celý v černém, je divnej a je dobré přejít na druhý chodník. Protože je to strašně zlej satanista, či někdo další, komu je třeba se vyhýbat a nejlépe se chovat, jakože tu nemá vůbec co dělat. Ještě důležitější je samozřejmě na něj upozornit všechny lidi okolo, aby i oni věděli, jak se mají chovat, a nestalo se náhodou, že by se k tomuto člověku chovali jako k ostatním, či se nedejbože začali oblékat jako on.
Občas mě opravdu překvapuje, co může udělat prostá barva a trochu jiné názory.
Jelikož jsem chtěla, aby mne okolí bralo jako předtím, začala jsem pomalu. Měsíce jsem nosila pouze černá trička, pak se k tomu přidaly džíny, pak boty a tak to pokračovalo. Přesto jsem se však blbým řečem neubránila. Nejvíce mne zasáhly řeči od lidí, od kterých bych to vůbec nečekala. Holky se ptaly mé nejlepší kamarádky "co to má znamenat a jestli jsem se nezbláznila." Jedna spolužačka si vše vyložila po svém a na škole v přírodě jsem se dozvěděla, jak mě pomlouvá. Tvrdí o mě, že jsem čarodějnice, co prochází zdmi, dokáže člověka uřknout a následně ho sežere. A to jsem si vždycky říkala, že se neoblékám kdovíjak divně - obyčejné černé džíny a obyčejné černé tričko. Žádné potisky, pyramidky, síťované punčocháče, nic. Kromě toho jsem v té době stále měla své přírodní, blond vlasy.
Tehdy jsem pochopila, že je úplně zbytečné se nějak omezovat, že lidé si stejně budou říkat své, i když si budu myslet, že "dnes vypadám docela obyčejně."
Praštěnou spolužačkou to ovšem neskončilo. Bratr mé nejlepší kamarádky mě začal oslovovat "satanistko". Když jsem mu oznámila, že nejsem satanistka, prohlásil něco, za co jsem myslela, že ho na místě zahrabu do země. "Hm, tak gothička." Poté, co jsem na něj vyjeveně zírala, jsem mu vysvětlila, že se nijak neoznačuji a pokud mě chce nějak nazývat, ať říká, že jsem metalistka, k čemuž mám asi nejblíže.
Proč lidé používají slova, o kterých ví houby?
Poté, co jsem si obarvila vlasy, přišla k nám na návštěvu moje čtyřiadvacetiletá sestřenice. "A to je emo nebo gothic?" "Ani jedno." Ať mi rodiče zkusí říkat, ať si z ní vezmu příklad.
S reakcemi lidí jsem se smířila, dokonce se mi začalo docela líbit, že na mě všichni tak šokovaně hledí. S čím se mi ale smiřuje mnohem hůř, jsou ty předsudky. To, jak s odstupem s vámi někteří lidé mluví, jak v tanečních váš nejlepší kamarád dělá, že vás nezná, jak se na vás ti, od kterých byste to nečekali, dívají skrz prsty.
A proč? Kvůli obyčejné barvě. Není v tom nic víc, protože většina lidí, kteří mají hloupé řeči, vás neznají, vidí pouze "tu holku v černém". A to jim stačí k tomu, aby "o vás věděli naprosto vše."

Jaro na zahrádce

14. dubna 2011 v 16:17 | Eluvies |  Rostliny
Letos poprvé jsem se sebrala a vyšla s foťákem na zahrádku. Přiznám se, poněkud mě překvapilo, jak už tam všechno kvete.

Eluvies je pořád zavřená doma a lítá akorát do školy a na kroužky, takže vůbec nezaregistrovala, že došlo na zahrádce k nějaké změně.



Ono je třináctého?

13. dubna 2011 v 21:40 | Eluvies |  Den po dni
Dnešní den byl opravdu šílený. Už první hodinu jsem si říkala, zdali by nebylo lepší, kdybych se sbalila a šla domů. Čekal mě zeměpis. Dostávali jsme známky z testů - vyfasovala jsem čtyřku a dvojku. Má nálada klesla oprvdu hluboko. Každý říká, že se má člověk snažit celé pololetí a ne to dohánět na konci roku. Já měla z prvního textu čtyřku, načež jsem měla samé jedničky, protože jsem chtěla jedničku na vysvědčení. A teď to můžu zabalit. Je opravdu úsměvné, že průměr si člověk posere nehorázně rychle, ale vylepšuje to několik měsíců. A je to tak se vším. Když člověk něco chce, musí strašně dlouho dřít. Pak se něco stane a celé se to zničí během několika vteřin.

Následovala angličtina, kde se rovněž rozdávaly testy. Ano, opět jsem dostala čtyřku. Opět jsem to nečekala. A opět jsem si úžasně zhoršila průměr. Naše učitelka má totiž "nový systém", který spočívá v tom, že nám dává málo testů, takže si člověk prakticky nemá šanci vylepšit známku. Od začátku roku se psaly čtyři testy, já na ten nejjednoduší samozřejmě chyběla. Takže mám tři známky a vychází mi trojka. Hlavně, že v pololetí mi naši řekli, že by byli rádi, kdybych měla jedničku, ne dvojku.

V tu chvíli už jsem si opravdu říkala, že by bylo velmi dobré, abych odešla. Psali jsme test z biologie a já zjistila, že to vůbec neumím tak, jak jsem si myslela. Včera jsem do toho sešitu čučela docela dlouho, načež jsem zjistila, že je něco špatně a já si ani nepamatuju, co jsem četla v minulé větě. Naštěstí mě zachránila E., která mi toho většinu nadiktovala.

Poslední tři hodiny byly docela v pohodě. Teprve tehdy jsem se podívala do diáře. "Ono je dneska třinátého?" "Jo." "Hmm, zajímavá náhoda." Aby bylo jasno, na nějakou nešťastnou třináctku nevěřím, ale je zvláštní, že právě 13. se vždycky něco posere...

Celý dnešní den bych někam zahodila. Na angličtině jsem vůbec nepřemýšlela, byla jsem absolutně mimo a v hlavě měla úplně prázdno. Tak jsem jen tiše doufala, že už bude brzy konec a já budu moci vypadnout.
***
A spokojeně oznamuji, že jsem dnešek přežila. Na koukání na film už je pozdě, takže si jdu číst. Potřebuji totiž začít více číst, tak proč hned nezačít. Možná bych si mohla povinnou četbu okořenit nějakou lehčí knížkou z knihovničky. Anita už na mě od vánoc pokukuje...

Hon na čarodějnice (2011)

11. dubna 2011 v 18:32 | Eluvies |  Filmy
Po delší době jsem se rozhodla, že zamířím do kina. V programu mne totiž upoutal jeden název filmu - Hon na čarodějnice. Rozhodla jsem, že nebudu hledat recenze a uvidím, co to bude. Kamarádka to viděla a nepamatuji se, že by si nějak stěžovala. Tak jsem ještě ten večer napsala E., jestli by se mnou nešla do kina...
Souhlasila, takže jsme se včera sešly před kinem, koupily lístky do téměř prázdného sálu, koupily kolu a popcorn a šly, zvědavé, na co vlastně jdeme.
Hned na začátku mne naprosto otřásla jedna věc, nemající s filmem naštěstí nic společného. Naše kino se totiž rozhodlo návštěvníky kulturně vzdělávat a vylepšovat jim náladu pouštěním hitů, které byly hity před...hodně lety. Tentokrát to však nebyl pouze zvuk. Na plátně se promítal natočený výstup dvou zpěváků s doprovodem. Nevím, jak se jmenovali, ale nechci to vědět. Chvíli jsme tedy s kamarádkou debatovaly na toto téma a došly jsme k závěru, že se nás snaží vyděsit hned na začátku, abychom pak byli vděční za film, ať už bude jakýkoliv. To jsme však ještě netušily, jakou máme pravdu...
Upozornění: ve článku je popsán děj filmu, proto doporučuji nečíst těm, kteří ho nechtějí znát ;)

Co se stalo poslední dobou

7. dubna 2011 v 18:49 | Eluvies |  Den po dni
Procházela jsem své poslední články na blogu a došlo mi, že jsem vám vůbec nevyprávěla o věcech, co se staly poslední dobou. Že mám notebook zpátky z opravy je jasné, neboť zveřejňuji články. Co však nevíte, je to, že jsem po víc jak půl roku konečně dosáhla svého a...

J. W. Goethe: Faust

5. dubna 2011 v 21:33 | Eluvies |  Challenge
Poslední dobou čtu samou povinnou četbu. Bohužel, některé knihy se zařazují do Challenge obtížně - myslím tím básně. Naštěstí jsem se nyní vrhla na Fausta a tak mohu přispět dalším zápiskem.

Autor: Johann Wolfgang Goethe

1. Proč jsem si vybral/a práve tuto knihu?
Máme ji na seznamu povinné četby. Začínám číst od titulů, jejichž názvy znám, takže Faust byla jasná volba.
2. Definujte knihu až dvěma slovy (přidavným nebo podstatným).
Ničící touha
3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Vědět
4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Neztotožnila bych se asi s nikým. Nechtěla bych být Markétkou, připadala mi moc naivní, křesťanská... Nebylo tam moc postav, takže jsem nenalezla žádnou, které bych se nějak chtěla podobat.
5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Dobře se to čte, proto doporučuji všem, co mají Fausta na seznamu povinné četby. V ději se dobře orientuje, není problém se čtením.
6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Ne moc dobře se mi četly části, kde bylo hodně neznámých postav. Vždy mi déle trvalo, než jsem je úplně pochopila (a vnímala).

Deka

5. dubna 2011 v 16:12 | Eluvies |  Kresby, malby
Když jsem byla asi před měsíce na výtvarce, jedna holka tam zrovna kreslila u stojanu. Před sebou měla džbánek a kolem něho hadr. A právě ten hadr dokázala naprosto dokonale reálně nakreslit. Já jen tiše záviděla, neboť kdykoliv jsem se pokusila o jakoukoli látku, dopadlo to katastrofálně. Doma mi to však nedalo a pokusila jsem se nakreslit část deky, co mi ležela na gauči.

Postava

2. dubna 2011 v 0:30 | Eluvies |  Kresby, malby
Nedávno jsem listovala blokem, co nosím do školy, a objevila několik kresbiček, které jste ještě neviděli. Většinou to jsou jen rychlé črty tužkou, ale některé jsem se rozhodla vám postupně ukázat.
Začněme tedy tím nejstarším. Pokud si říkáte, že ta dívka je ve zvláštní "póze", nevybrala jsem si ji jen tak. Viděla jsem něco podobného na jedné fotce a dostala chuť si něco takového zkusit nakreslit...