Únor 2012

Knihy od A do Z

16. února 2012 v 2:06 | Eluvies
Rozhodla jsem se zůčastnit dalšího projektu. Tentokrát se jedná o projekt od Luc, jehož účelem je během roku přečíst knihy s názvy od každého písmene z abecedy - celkem tedy 26 knih.
Lze použít české i anglické názvy, já se budu snažit používat ty české.
Největším problémem budou písmena Q, X a Y. Jsem zvědavá, jestli najdu nějakou knihu, která bude mít názvem na tato písmena. Myslím, že právě zde budu muset zabrousit k anglickým názvům :).

Novoroční knihovzetí

14. února 2012 v 8:32 | Eluvies
Před pár dny jsem narazila na tento projekt a rozhodla jsem se ho zúčastnit. Snad nevadí, že článek píši až v Únoru, ačkoliv autorka projektu navrhovala, aby všechny články byly zveřejněny o půlnoci 1. ledna.
Projekt spočívá v tom, že každý napíše seznam 5ti až 50 knih, které si chce v následujícím roce koupit - a pak už jen odškrtává ty, které má koupené.
Já se rozhodla pro 10 knih. Nepsala jsem knihy, které sháním po antikvariátech - všechny níže uvedené chci pokud možno úplně nové (aneb chodím se na ně dívat do knihkupectví a nemohu se dočkat, až si je tam půjdu vyzvednout).


Knižní výzva na rok 2012

13. února 2012 v 20:10 | Eluvies
Když jsem na jednom z blogů nalezla odkaz na tuto challenge, rozhodla jsem se zúčastnit. Výzva spočívá v tom, že si určíte počet knih, které chcete za rok 2012 přečíst.
Já si určila 50 knih - jak je patrné již z obrázku nalevo. Vloni jsem se snažila o stejný počet, nicméně se mi to nepodařilo. Věřím však, že letos tento počet zvládnu.
Pořádá: Ells


Projekty

13. února 2012 v 19:07 | Eluvies
V letošním roce jsem se rozhodla zůčastnit několika knižních projektů, proto jsem pro ně vytvořila speciální rubriku.

12. února 2012

12. února 2012 v 16:33 | Eluvies |  Den po dni
Jelikož se mé jaterní testy zlepšují, doktorka straší, že už půjdu ve středu do školy. Popravdě řečeno mě představa opětovného ranního vstávání vůbec neláká, naopak jsem si na pozdější vstávání zvykla velice rychle. Abyste si však nemysleli, že vyspávám - spím stále okolo sedmi hodin (dobře, možná občas trochu déle, ale to mám po prášcích), jenom chodím spát kolem druhé, třetí. To jen potvrzuje to, že se uzdravuji, opět jsem totiž aktivnější v noci. Mnohem lépe se mi pracuje, necítím se unavená, mám na všechno klid.

Co se té zmiňované práce týče, opět mám menší skluz v mém plánu. Jelikož opravdu hrozí, že půjdu zpátky do školy, musím to v dnešních dnech dohnat. Na dnešek jsem si naplánovala doopsání zápisů ze zeměpisu, vytvoření části zápisů z fyziky a učení dějepisu, ze kterého budu po návratu do školy psát dva testy. Jelikož chci v tomto pololetí vylepšit známky, měla bych s učením začít co nejdřív.

Také budu dnes pokračovat v uklízení. Včera jsem uklidila v jednom z šuplíků, což mi trvalo neuvěřitelně dlouho. Dnes mě čeká uklízení na stole, což mi zabere asi stejně dlouhou dobu. Krom dalších věcí budu rovnat náušnice, což mě přivedlo na nápad pořídit si na ně takový ten stojánek. Nedokážu totiž mít náušnice v šuplíku, neboť pak mám tendenci nosit jenom jedny.

Co se čtení týče, hromádka na stole vypadá téměř stejně, neboť jsem se zasekla u Kafky a nějak se jím nemohu prokousat. Měla jsem v plánu tu knížku dočíst už včera, neboť zítra musím do knihovny a mám ještě jednu nepřečtenou knížku (aneb dnešní noc bude dlouhá).

Vše bych zajisté v klidu stíhala, nebýt dvou věcí. Zaprvé únavy, za kterou nemohu, je spojená s nemocí a také s léky - jedním z projevů problému s játry může být svědění, takže já se samozřejmě neustále drbu, na což mám léky, které způsobují ospalost. Zadruhé jsem začala opět sledovat seriály (momentálně Deník zasloužilé matky a Sex ve městě). Naštěstí trvají jen 20 minut, takže jsou ideální pauzou mezi učením/opisováním/děláním čehokoliv dalšího do školy.

Jelikož mám ale i tak oproti škole více času, začala jsem opět častěji pročítat své oblíbené blogy (jejichž seznam mám v plánu brzy vytvořit). Jelikož je mezi nimi i několik knižních blogů, rozhodla jsem se zúčastnit několika výzev. Jelikož se poslední dobou zaměřuji jen na psaní zápisků ze života a čtení, rozhodla jsem se trochu upravit menu. Kvůli hromadícím se rubrikám o knihách jsem se rozhodla vytvořit pro ně speciální část, zatímco tvorbu shrnu do jedné.
Změny na blogu by se měly objevit během následujících dní, proto se nedivte, když bude občas něco vypadat trochu divně :D.

John K. Toole: Neónová bible

3. února 2012 v 13:17 | Eluvies |  Challenge
1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Tuto knížku jsem někdy v prosinci dostala od učitelky na výtvarku. Věnovala mi ji s tím, že by se mi mohla líbit. A měla pravdu. Sice mi trvalo dlouho, než jsem ji přečetla (knížka má sice jen 120 stran, ale leden je vždy měsícem, kdy se musím hodně učit, abych vylepšila známky na vysvědčení), ale jsem opravdu ráda, že jsem po knize sáhla.
2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Odlišnost
3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Stranit se
4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
V jistém směru bycvh se ztotožnila s hlavním hrdinou. Stejně jako on nechápu společnost, jaká byla v jeho městečku - lidé se zde snažili být všichni stejní, nikdo nesměl vyčuhovat, jinak ho z městečka vyštípali. Na druhou stranu se ale od hlavního hrdiny také v určitých směrech liším...
5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Je to částečně smutný, realistický pohled na život někoho, kdo to nemá stejně snadné jako bohatí lidé na protějším kopci. Postavy jsou zde hodně lidské, se svým vlastním charakterem a chybami.
6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si, co Vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Mě osobně překvapil závěr, když jsem se nad ním však zamyslela, došlo mi, že hlavní postavě odpovídal. Také se mi příliš nelíbila postava Davidova otce.

Chcete zhubnout? Pořiďte si mononukleózu...

3. února 2012 v 9:16 | Eluvies |  Den po dni
Jsem nemocná. Trvá to už třetí týden.
Jednou v sobotu jsem se vzbudila a zjistila, že se mi na krku objevila boule. Když to viděla mamka, málem jí trefilo. Bylo to jasné - jsem nemocná. Já, která jsem už hezkých pár let nebyla pořádně nemocná, vlastně naposledy jako batole a od té doby jsem měla akorát tak chřipku, možná jednou angínu.
Bohužel se po návštěvě lékařky ukázalo, že to s mou nemocí zase nebude tak úplně jednoduché. Nikdo totiž netušil, co mi je.
Možná by to mohly být ty příušnice.
To příušnice nejsou, máte jen nateklé ulizny.
No, možná to vážně budou ty příušnice. Dobrá zpráva je, že to není mononukleóza.
Dám vám na to antibiotika.
Máte mononukleózu.
Možná to byly i ty příušnice.

Takto se během několika dní měnily informace od doktorky. Nakonec to skočnilo tak, že jsem šest dní chodila na píchaný penicilin, třikrát byla na odběru krve (a nebylo to naposled), týden brala antibiotika a teď jsem doma.
Ukázalo se, že mám skutečně mononukleózu. Je to poněkud vtipné, neboť se tahle nemoc přenáší většinou líbáním. Já jsem to samozřejmě líbáním nechytila (ne snad, že bych se neměla s kým líbat, ale mám stálého přítele, který nemocný není). Já se zřejmě nakazila někde v hodspodě ze špatně umytého nádobí, či z toho, jak jsem po někom pila z lahve.
Mé jaterní testy prý vypadají dost špatně. Držím jaterní dietu, což v praxi znamená, že jím a mám pořád hlad. Už mám i předepsané prášky.
Poslední dny doopravdy jím každou chvíli. Díky dietě však nejím nic, co by mé tělo rychle nestrávilo, takže hubnu. Nikdy jsem s váhou potíže neměla, byla jsem víceméně spokojená - a teď jsem během ani ne dvou týdnů zhubla dvě kila. Paradoxně se to však nepodepsalo na mém zadku (kde by se to, přiznejme si, hodilo), ale například ve výstřihu...

Dost už ale stěžování si na nemoc.
Už třetí týden jsem doma, díky čemuž mám teď opravdu hodně času. První dva týdny mi nebylo dobře, tento týden si ale připadám dobře. Začala jsem občas sledovat televizi, doplnila jsem si zápisy ze zameškané školy a především v posledních dnech začínám více číst. Už jsem jednu knížku dočetla, dnes jsem přelouskala Marinku do povinné četby (což nebylo nic moc těžkého, když má zhruba 15 stránek) a v dalších dnech mám v plánu vrhnout se na hromadu knih, připravených k přečtení.
Krom toho bych se chtěla začít zase věnovat blogu. Některé rubriky budu možná trochu upravovat, chtěla bych se začít více věnovat právě knížkám. Nemusíte se však bát, svými kecy ze života vás obtěžovat nepřestanu ;).

Abych to nějak zakončila - bylo vysvědčení, že? Kvůli nemoci jsem to ani příliš neregistrovala, jen jsem si 31. došla do školy (tedy, mamka mě tam samozřejmě dovezla, protože já mám být správně zavřená doma). Vysvědčení dopadlo vcelku dobře, tři známky sice mohly být lepší, ale na to mám celé příští pololetí.
Stručně řečeno, mám čtyři jedničky, čtyři dvojky a čtyři trojky. Ty trojky mě trochu mrzí, minimálně o dvou z nich vím, že je v mých silách je příští pololetí zlepšit.
A to je mým cílem na druhé pololetí - pokusit se mít jen jednu trojku. Času na to budu mít dost, neboť díky dietě nebudu moci minimálně 4 měsíce pít alkohol - tudíž budu mít volno, protože nebudu tak často chodit s přítelem a přáteli někam do hospody/ven/na koncerty (koho by to bavilo, pít džus a pozorovat, jak se lidé kolem vás ožírají...a pak je ještě vést domů...).