Září 2012

E. Hemingway: Stařec a moře

12. září 2012 v 0:10 | Eluvies |  Challenge
Během čtení Mužů, co nenávidí ženy jsem se rozhodla, že bych si mohla přečíst nějakou další knížku z povinné četby. Zamířila jsem ke knihovničce ve svém pokoji a vybrala si Starce a moře, knížku, kterou jsem se již dlouho chystala si přečíst a která pro mě v tu chvíli byla lákavá zejména kvůli délce.

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Zmíněno výše - jedná se o povinnou četbu, navíc je vcelku krátká, což z ní dělá ideální knihu na rozšíření seznamu přečtených knížek k maturitě - ačkoliv si nejsem jistá, zdali ji do závěrečného seznamu literatury k maturitě zařadím.
2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Duševní zkouška
3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Lovit
4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Chtěla bych mít starcovu pevnou vůli a odhodlání, které mi občas opravdu chybí.
5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Kniha se rychle čte (což ocení ti, kteří k maturitě nechtějí nic zdlouhavého), ačkoliv děj není nijak bohatý, kniha dokáže zaujmout.
6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si, co Vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Některé části byly popsány možná až příliš zdlouhavě, na druhou stranu musím říci, že právě to pomohlo člověku představit si, jaké to je strávit tři dny na moři lovením jedné ryby.

Znovu do školy

11. září 2012 v 0:12 | Eluvies |  Den po dni
Ačkoliv jsem plánovala ozvat se už o prázdninách, dostávám se k tomu až teď. Po týdnu brigádničení jsem jela se třídou na sportovně turistický kurz do Chorvatska, ze kterého jsem se vrátila až tuto neděli. Většinu týdne bylo pod mrakem, takže jsme více sportovali, ve čtvrtek se udělalo hezky, takže se i permanentně bledá osoba jako já trochu opálila - takže v současnosti nevypadám, jako bych utekla z márnice, ale mám vcelku živou barvu.
Doma mě čekalo jedno velmi milé překvapení - přišla mi výhra ze soutěže, kterou u sebe na blogu pořádala laurdes. Tímto jí ještě jednou děkuji, knížka se mi líbí a už se chystám, že si ji brzy přečtu. Je to poprvé, co jsem něco vyhrála a ten pocit, když otevíráte obálku s knížkou je neuvěřitelný.
moje výhra - kniha Nemám žádné jméno od Dagmar Hilarové
Jelikož jsem minulý týden byla na kurzu, dnes jsem šla teprve poprvé do školy. Žádné zkrácené vyučování se nekonalo, takže jsem měla hned osm hodin, což mi ale vůbec nevadilo, neboť jsem se do školy těšila již od července.
První hodinu jsme měli ruštinu, kde jsem nebyla schopná dát dohromady větu bez chyby, ačkoliv jsem se již od srpna aktivně připravovala. Bohužel, nervozita udělá své a já byla rozhozená, že musím zase mluvit před třídou (očividně jsem totiž byla jediná, kdo ruštinu o prázdninách používal ke komunikaci, takže neměl učitel na práci nic lepšího, než mě vyslýchat). Další hodina byla třídnická - naše třídní si bohužel o prázdninách zlomila nohu, takže není ve škole, tudíž jsme měli náhradní třídní. Následovaly dvě hodiny mé oblíbené informatiky a poté přišel velký šok. Jelikož naše třídní je matikářka a fyzikářka, dostaneme na začátek roku suply. A proč bychom na matiku měli dostat někoho z té hromady matikářů, co na škole máme, když můžeme z důchodu povolat snad stoletýho dědka?! Ano, do učebny přikráčel učitel, co na škole učil ještě moji tetu, a začal s tím, abychom si druhý den zopakovali učivo z celého loňského roku. Poté začal s opakováním... Zjistilo se, že asi absolutně nic neumíne, protože na cokoliv se učitel zeptal, to ani nejlepší lidi ze třídy nevěděli. Mám sto chutí jít ke třídní domů a donést ji do školy na zádech, protože pokud tohoto učitele budeme mít dlouho, tak v pololetí propadnu.
Další hodina byla čeština, na kterou jsme po roce opět dostali moji oblíbenou učitelku. Hned se mi dostalo pochvaly, když jsem řekla, že mám k maturitě načteno kolem 23 knížek (zatímco ostatní již mají zhruba 7). V pololetí se od nás bude požadovat čtenářský deník s 15 zápisy, takže jsem šla po hodině za učitelkou s tím, že jí čtenářský deník donesu již tento týden, aby mě měla z krku.
O přestávce jsem si došla po třech letech znovu zařídit obědy, neboť budu mít tento rok školu dlouho a měla bych hlad. Také jsem si došla za učitelem na chemii, zdali bych mohla chodit jako návštěva na jeho seminář, který mě čeká zítra.
Sedmou a osmou hodinu jsme měli seminář z biologie, na který jsem se těšila celé prázdniny. Bohužel se ukázalo, že až do března budeme probírat kameny a spol., takže se těším spíš na druhou polovinu roku, kdy se začneme věnovat zajímavějším (a pro přijímačky důležitějším) věcem.
Celé dnešní odpoledne jsem věnovala zápisům do čtenářského deníku. Po deseti měsících jsem dočetla Evžena Oněgina (k přečtení poslední hlavy jsem se odhodlávala už od dubna) a následně si připravila sešity na matiku z loňska (opakování jsem vzala, protože jsem vážně neměla šanci to stihnout).
Už se těším na zítřejších osm hodin. Smutné, že již po prvním dni jdu kvůli nestíhání spát po půlnoci.